Terakota

Terakota

 Terakotská planina je velmi nehostinná a neúrodná oblast. Od středu planiny k hranicím oblasti se začíná zmenšovat podíl terakotské hlíny v zemi a tudíž přibývat vegetace a tvorů. Celá oblast obsahuje naleziště terakotské hlíny, ideální k výrobě keramiky. Různá naleziště se mírně liší kvalitou a vlastnostmi.Největší naleziště se nalézá uprostřed oblasti. Postupem času se v této oblasti vystřídalo mnoho tvorů, ale jen málokdo se zde přizpůsobil. Jedinou rasou, která se dokonale přizpůsobila této oblasti, jsou trpaslíci. 
 První trpasličí kmen osídlil tuto oblast již v pravěku, kolem roku -3000. Byl to kmen trpaslíků, který původně pocházel z dnešní Světlé strany. Byl vyhnán válkou mezi trpaslíky a elfy. Nebyl to bojovný kmen, věnovali se výrobě drobných nástrojů a výrobků z kůží.Věděli že na trpasličí poměry nejsou dobří válečníci a věděli to i ostatní klany, proto byl jejich odchod nevyhnutelný. V oblasti, kde každý den zuřili boje a nájezdy se necítili bezpečně. Rozhodli se opustit území a hledat bezpečnější oblast. Války ale zuřily skoro v každé oblasti, kterou procházeli. Vyhýbali se bojům a putovali dál a dál. Až jednoho dne objevili nehostinnou a neobydlenou oblast. Čím hlouběji šli do středu oblasti, tím výrazněji ubývalo stromů, rostlin, zato se jim nohy bořili do měkké hlíny.Vyčerpaní trpaslíci se zde utábořili k odpočinku. Už během prvních chvil zjistili, že hlína je tvárná. Během několika dní se ujistili, že oblast je neobydlená a že že nikdo z tvorů nemá zájem brodit se po kolena měkkou mazlavou hlínou krajinou, která nic nenabízí. Ale trpaslíci věděli, že něco přece jen nabízí. Nebyly tam sice stromy, ze kterých by šlo stavět obydlí, ale byla tam hlína. Začali stavět ohromné pece, vypalovat cihly, a stavět hliněnné chýše, vyrábět velké džbány, ve kterých nosili vodu ze vzdálených pramenišť. Trvalo jim několik těžkých let, sžít se s touto krajinou,ale s trpasličí houževnatostí se jim to podařilo. Z terakotské hlíny postavili vodovod od pramenišť, zajistili si tím přísun vody. Naučili se pěstovat určité druhy potravin v obrovských hliněných květináčích, a vyrábět množství nádob a cihel a vyvážet nejdříve do okolních oblastí, později do celého světa. Postupem času se přizpůsobili a jejich kůže získala typický nádech terakotové barvy, stavbou těla se přizpůsobili jemné práci s hlínou. O několik generací později se již trpasličí děti rodily s terakotskou barvou a útlejší stavbou těla. Dnes jsou známí jako terakotští trpaslíci. 
 Druhou jedinou rasou, která na tomto území žije, jsou hobiti. Přišli za lákavým výdělkem až když terakotští trpaslíci proslavili svou keramiku po celém světě. Osídlili hraniční oblasti, kde pro ně bylo bydlení ještě pohodlné, ale nebylo to daleko k terakotské planině. Brzy navázali s trpaslíky vzájemnou spolupráci. Vykupovali od trpaslíků výrobky, zdobili je a vyváželi do světa. Značně tím zvýšili trpaslíkům poptávku a svými schopnostmi vychválit zboží i několikanásobně vyšší prodej. Oba dva národy si tak spokojeně žijí ve vzájemné harmonii.