Proroctví o Království Černých Růží

Z Úsvět a Světlomrak
Přejít na: navigace, hledání

Sopečný ostrov svá tajemství skrývá

jen dvě cesty jediné vedou kolem věží,

a tam království vznešené, své brány otevírá

Třináct Černých růží

ta poslední je živá


Srdce království, ukryto velmi dobře jest

všechno bohatství a moudrost, Růže zde střeží

cestu neotevře žádná síla, snad možná jen lest

a jen Třináct Růží

ta poslední je živá


Mocné a silné království zdálo se být

chráněné ohnivou paní, Lávy Duší

uprostřed sopek a lávy mělo se skrýt

Třináct Černých růží

ta poslední je živá


Však krví je zapsáno v Osudů knize

I nejsilnější království prohraje svou kůži

podlehne sobecké zlé světlé touze

Třináct Černých růží

ta poslední je živá


Tvor s aurou bílou, kolem sebe zářící

zkázu a zmar, smrt a bolest šíří

a Dlouhověcí smrti vstříc, se slzou na líci

za třináct Růží

ta poslední je živá


Široko daleko, poslední království zbývá

odolává statečně, však dech se mu úží

kolem už jen planiny, déšt krev smývá

ze Třinácti růží

ta poslední je živá


Zničené království, však kde je to bohatsví

moudrost, moc a poklady, co hlídaly Růže

stejně tak královna, nikdo je nespatří

jen Třináct růží

ta poslední je živá


Přetěžké vítězství přichází, však pozor na zdání

tvor jen spí, a jen na krátký čas trpce se souží

jednoho dne, povstane zas, až přijde tiché svítání

Třináct Černých růží

ta poslední je živá


Však národ hrdinný, rozprášen v širý svět

pro smutek za království, po pomstě netouží

Lhostejnost vkradla se, v srdcích ten černý květ

Třináct Černých růží

ta poslední je živá


Posledních několik hrdinů z národa ctnostného

do velké války přidají se, a s novou kuráží

spojenectví světla a tmy. Vítězství! Však pro koho?

Ne pro třináct růží

ta poslední je živá


Co způsobil, nelze již navrátit, tak plynul Věk,

a jen trosky sotva viditelných sopečných věží

připomínají padlou hvězdu Růží, jejich věčný stesk

Pro třináct Růží

ta poslední je živá


Málokdo poznal by v těch zašlých poutnících

že kdysi nosívali jen šat z brokátu, atlasu a drahých kůží,

však o jejich moudrosti a odvaze, budou pět básníci.

že z Třinácti Růží

ta poslední je živá


Zašlá je sláva, upadá v zapomnění, však nadejde ten Čas

kdy v lesklé zbroji, bok po boku stateční ti muži

své zbraně pro své hrdé království pozvednou zas

Pro Třináct Růží

ta poslední je živá


Všichni kdo z krve Dlouhověkých, sejdou se u Sopečných bran

nebe se zatáhlo, tři bělohlaví supi nad sopkami krouží

Zjeví se smečka šedomodrých vlků, přidá křik pěti vran

zachraňte třináct Růží

ta poslední je živá


Dlouhověcí, jenž přísahou spoutáni, královnin zaslechnou zoufalý pláč

všichni se sejdou, i po těch staletích je Růže sdruží

však talismany dávno zmizely, nikdo už neví, k čemu jsou a nač

Těch Třináct Růží

ta poslední je živá


Nepřítel blíží se, lačný je po moudrosti, bohatství a moci

do srdce království vervat se on snaží

však ten, kdo talismany shromáždí, přijde pod rouškou noci

všech Třináct Růží

ta poslední je živá