Oceán
(Legenda o vzniku nestvůry, kvůli které je oceán neprobádaný a obávaný)
Autor: Kamzinka
Na začátku, v úplném prvopočátku Světlá a Temný objevili v nekonečném vesmíru neobydlenou planetku, a rozhodli se na ní stvořit svět - tenkrát byl na ní všude jen oceán, nekonečný modrý oceán. Stvořili uprostřed něj svět, maličkou zemi, kterou začali rozvíjet. S pomocí Duše země, Ducha ohně, Ducha větru, Ducha divočiny a Duše vody stvořili zemi, nebe, na zemi hory, sopky a řeky, jezera. Na nebi slunce, vítr a mraky.
Ale Duchové se jen těžko shodli na tom jak by země měla vypadat a Světlá a Temný mnohokrát museli uklidňovat jejich horké hádky. Když Světlá a Temný tvořili další duchy, zůstalo na chvíli pět prvostvořených duchů o samotě. Čekali, až pro ně bude nějaký úkol. Čekali. Ale nic se dlouho nedělo.
Aby si zkrátili chvíli, vytvořila Duše vody jakousi hroudu energie a začala jí formovat a dávat život. „Vytvořím tvora, který bude věčný, bude součástí oceánu, stejně jako oceán bude jeho součástí. Bude věčný, moudrý a klidný, jako jsou hlubiny samotného oceánu.“
Duch ohně okamžitě začal tvořit vlastního tvora. „Já vytvořím tvora, který bude horký jako jádro planety. Bude odvážný a vznětlivý jako oheň sám. A bude věčný a silný.“
„To můj tvor bude rychlý a nespoutaný jako je vzduch. Bude se prohánět rychlostí, kterou žádný jiný tvor nepřekoná. Bude chladivý a nebude mít žádný určitý tvar.“ prohlásil duch větru.
Duše Země zvedla kousek hlíny a vložila mu svojí energii. „Tento tvor bude tedy můj. Bude usedlý a vážný, jako je váha hlíny. Tvrdý jako je skála, a přesto plný života, neboť země dává život rostlinám a stromům.“
„Tak tedy ještě já. Tento tvor bude tak divoký jako je samé srdce divokých pralesů. Bude nepředvídatelný jako jsem já a bude uctívat jen zákon silnějšího, jako tomu je v džunglích a hvozdech. Bude věčný jako srdce divočiny.“ nenechal se zahanbit Duch divočiny.
Když se vrátili Světlá a Temný, bylo již pozdě a pět tvorů prvostvořených duchů bylo již skoro hotových. Světlá a Temný se velmi rozzlobili. Tolik mocných tvorů, stvořených ze samých součástí duchů tak protikladných nemohlo přeci na světě existovat! Zničili by ho během prvního okamžiku. Vzali tedy všech pět výtvorů a chtěli je navždy ukrýt na nedotknutelném místě. Ale stalo se, co nepředvídali. V hroudách energie se začaly projevovat mocné vlastnosti, které jim byly vloženy. Okamžitě se do sebe pustily a začaly mezi sebou bojovat, až se navzájem pohltily. Smísily se v jednu ohromnou hroudu, která se vysmekla Temnému z rukou a sklouzla do oceánu.
„Dobrá tedy,“ řekla rozezlená Světlá, „když už se tak stalo, nechť tvor existuje, bude mít tolik vlastností a bude věčný. Bude mít kousek z každého z vás.“ Temnému se příliš nelíbilo, že by mohl ohrožovat svět a proto řekl: „Dobrá tedy, nechť tvor existuje a je takový jaký je. Ale bude žít pouze v oceánu. Nebude umět žít na zemi, na souši.“
A tak se stalo. Energie, které byly do tvora vloženy, z něj udělaly ohromného tvora protáhlého tvaru. Kloubily se v něm všechny vlastnosti, které mu duchové poskytli - vlastnosti ohně, vody, vzduchu, země a divočiny. Tak vznikl tvor, který brázdí oceán a je rychlejší než vítr. Tvor žhnoucí jako láva, ale zároveň chladný jako voda. Klidný a zemitý, ale zároveň rozevlátý a divoký. Bez pevného tvaru, věčný a silný, odvážný a vznětlivý, nespoutaný a rychlý, plný života a nepředvídatelný, uznávající jediný zákon, zákon silnějšího.
-5,782 TV
-6,964 ČV